Přátelé,bratři!

Obracíme se na Vás s nabídkou. Je–li pro Vás lákavá, využijte ji. Víte–li o někom, koho by oslovila, informujte jej. Ekumenická lesní škola 2012 přivítá mladé muže s vůdcovským odznakem a nabídne programy zaměřené na hlubší prožívání velkého tématu skautingu, kterým je příroda. Společnou hrou a poznáváním. V kolébce českého skautingu, na Orlovech, strávíme sté skautské léto. Jsou pro Vás připraveny nevšední postupy a také křesťanské a bratrské prostředí. Vytváření bratrského společenství bude dále pokračovat na dvou podzimních víkendech.
Za celý instruktorský sbor Vás srdečně zvou do svého středu bratři Miloš Blažek – Merkur, Petr Hájek – Balú, Pavel Vedra – Hakim a Radek Konečný – Pade

Deset pozvání – pozvání páté

Vložil Vlk v 2.1.2012

S pěkným pozdravením a přáním, aby byl rok 2012 pro nás únosný pod Boží ochranou posílám pokračování série pozvání na cestu Orlovskými lesy:

Rozcestí. Kolik jich je na cestách a stezičkách Orlovských lesů! Některá z nich je dobře vyspravená, pevná a pro pohodlí hojně užívaná, jiná rozježděná s kolejemi plnými vody a bláta, letním domovem žabek a všelijaké havěti. Jsou tu zapomenuté cesty, na kterých umlkl zvuk lidských kroků a jen tu a tam je oživí kopýtka srn a měkké otisky drobných tlapek těch nejmenších obyvatel lesa. Sem dopadne sníh až naposled, až se jím nasytí koruny stromů, až se žíznivá zem dost napije, aby spokojeně přijala své usínání pod bílou přikrývkou. Každé rozcestí je tu jiné a každé má svou osobitou krásu. I přelom roků je rozcestím a klade před oči poutníka otázku: “Jak dál?“ „Kudy dál?“ Nabízí se okliky i zkratky, Ani jedna, ani druhá nevylučují bloudění, ale společně hovoří o tušení cíle. To je na té zastávce mezi putováním důležité. Stojím. Ten postoj je důležitý. Vyjadřuje odhodlání pokračovat v cestě. Je také výrazem zamyšlení nad cílem a zamyšlení nad cestou. Ne nadarmo říkali staří a moudří hospodáři v těchto lesích: „Kdo spěchá, ať si napřed sedne.“ Chci vyjít a pokračovat v cestě. Už vím, mám to udělat s rozmyslem. Mám myslet na obtíže cesty, mám je měřit s vlastní schopností, mám užít důvtipu a mám prosit o moudrost rozhodnutí a o sílu uskutečnit je. Ano. Dobře mi radíš,  staletá cesto, vyšlapaná statisíci kroků, ale vždy nová v nabídce rozhledu, v krásách proměnlivosti přírody, v dobrodružství proměnlivosti časů. Víš co? Už se ani nebojím, ani příliš netěším. Už mi stačí jediné odhodlání: Jít. Tak pojďme!

Vánoční přání

Vložil Vlk v 26.12.2011

Přátelé, sestry a bratři!

 

Je prosinec, první zimní měsíc a blíží se nádherné svátky, při kterých si připomínáme narození Ježíše.

Je to čas, který přímo vybízí k odpočinku, čas pro zamyšlení v dlouhých zimních nocích, čas radosti.

Je dobré a potřebné se umět zastavit, odpočinout a v klidu a pohodě rozjímat.

Rád procházím lesy Drahanské vrchoviny, mnohokrát jsem si je prošel v širokém okolí Věžnice. A vždy jsou krásné, v každé roční době. Ale o tomto víkendu, když je zakryl první letošní sníh a dal vyniknout všem kontrastům – bílé a zelené, bílé a hnědé, bílé a šedé….úžasný klid a ticho lesa, nádherně modrá, prosluněná obloha a mrazivá noc plná hvězd, tak přímo dýchala atmosféra klidu a pohody. Zklidnění a zastavení. Na místě, které mnohému z Vás přirostlo také k srdci.

Tento čas a tato sváteční doba, jakoby říkala každému z nás – buď trpělivý a nechej každému svému úmyslu dozrát v čase. Nespěchej zbytečně, ať máš čas přemýšlet, promýšlet a měnit.

 

Přeji Vám krásné a klidné Vánoční svátky.

A k tomu podávám ruku, pomocnou ruku, za sebe, za nás všechny z GONGU i Ekumenické lesní školy.

 

Přeji vše dobré – PADE

 

Vzpomínka na občana Havla

Vložil Vlk v 21.12.2011

Nebojím se davu desetitisíců, kteří kolem proti mně se kladou.“

Žalm 3, 7

V neděli 18. prosince 2011 nás opustil Václav Havel, spisovatel, politik, bojovník za lidská práva a především Člověk. Ačkoli Václav Havel mohl strávit ve skautském hnutí pouze krátkou dobu, jeho postoje a názory z něj udělaly symbol a velkého zastánce Nejvyšší Pravdy a Lásky v době, která tyto ideály ostře odmítala.

Václav Havel se začal angažovat ve veřejném životě v období Pražského jara, když v roce 1967 otevřeně kritizoval komunistickou stranu na sjezdu spisovatelů a později veřejně žádal návrat demokracie a jejich hodnot. Po sovětské okupaci bylo jeho dílo v Československu zakázáno, on sám „uklizen“ z očí veřejnosti a později vězněn.  To však Havla neodradilo a po celou dobu normalizace upozorňoval a bojoval proti státní zvůli i lhostejnosti různými akcemi, Chartou 77, svojí samizdatovou edicí Expedice, působením v ilegálních Lidových novinách aj. Po Sametové revoluci se snažil prosazovat Nejvyšší hodnoty  s větším či menším úspěchem jako prezident – poslední československý a první český. Po skončení politické kariéry nepřestával bojovat až do svého konce za svobodu tam, kde dosud chybí – v Číně, v Rusku, v Bělorusku, v Barmě  aj.

I jeho smrt v sobě nese symbolicky jeho činy. Jeden malý velký člověk, co neúnavně bojoval za Nejvyšší Pravdu a Lásku, odešel v předvečer příchodu Toho, co nám tyto hodnoty přináší.

Deset pozvání – pozvání čtvrté

Vložil Vlk v 5.12.2011

Je prosinec, první zimní měsíc. Kolikrát už jsem se prošel po prvním sněhu orlovskými lesy!

Jsou krásné v každou roční dobu, ale bílý příkrov zimy dává vyniknout kontrastům. Bílá a zelená, bílá a hnědá, bílá a šedá, bílá a černá se střídají v lesním tichu, bílá a modrá se s bílou a šedou potýkají na zimním nebi, dokud vše nezakryje šero a přísvit večerních hvězd nezačne kouzlit se stíny lesa a třpytem krystalů sněhu a ledu.

Je tu čas odpočinku. Míza stažená hluboko v kořenech čeká na nové probouzení jara, žabky u rybníčka spí svůj dlouhý sen zimní strnulosti někde pod listím, také sestry sýkorky šetří silami a přeletují jen za potravou, aby dlouhé hodiny ukryté v načepýřené pokrývce vlastního peří dřímaly. I vznešený let dravců je vzácný. Také ti šetří síly pro nadějnější čas, až bělost zimy vystřídají znovu pestré a svěží barvy. Tak se to opakuje podle odvěkých zákonů sestry přírody.

Ale ta bílá přece stále přitahuje oči, někdy je  až oslepuje odrazem zubatého zimního sluníčka, někdy nutí k pozornému a pátravému pohledu pod zamračeným nebem. Bílá, alba

regia, bílá královská. Barva skautské služby. Že by o ní něco mohla napovědět zimní běloba sněhu? Vždyť přináší strnulost, klid, chlad a mráz.

Jedno určitě chce a umí povědět vnímavému vůdci: buď trpělivý a nechej každému svému úmyslu dozrávat v čase. Nespěchej zbytečně, ať máš čas přemýšlet, promýšlet a měnit.

Koho? No především sám sebe, jako se tiše a nepozorovaně mění cukry a škroby stromových míz pod bílou pokrývkou sněhu. Ono je to užitečné snění. Jaro je promění na překrásný čin, čin nového růstu.

Možná stojí za zamyšlení i toto: sto zim přešlo cestičkami těchto lesů. Změnily se, vyrostly, dozrály k pokácení a z pařezí a klestu vyrostl nový život teď už dospělých i dozrálých stromů. S naším milým skautingem je to zrovna tak. Mění se, protože se mění myšlení lidí s každou novou generací. Stojím tu a zamýšlím se nad poklady pod sněhem, změna je život, život je změna. Jen jedno potřebuji: nepřehlédnout hodnoty, které tu zůstaly, stopy, které ukryla sněhová peřina.

Pomalu půjdu z lesů mezi lidi. Už vím: nepostačí jim přát všechno nejlepší. Musím k tomu přání podat ještě pomocnou ruku. Myji si ruce v krystalcích sněhu. Zebou. Po chvíli ale žhnou jako ohřáté plamínky ohně. To umí bílá čistota sněhu a tiše mi šeptá: Neboj se, půjde to. Žádná dobrá myšlenka se neztratí. Třeba jen bude potřebovat dozrát. Jdi.

Nové příležitosti máš před sebou.

 

Seminář ELŠ 2012

Vložil admin v 7.11.2011

Přátelé, všechny Vás srdečně zveme na XXII. Skautský seminář. Jeho nosným tématem je 100.leté výročí, které český skauting slaví. Stejně tak, jako ho oslavíme i my v lednu na semináři, tak budeme pokračovat s celou Ekumenickou lesní školou v srpnu 2012, v Orlovských lesích.

Přeji Vám vše dobré Pade & celý tým ELŠ

Zde si můžete stáhnout program semináře.

Deset pozvání – pozvání třetí

Vložil admin v 6.11.2011

Potřetí se spolu projdeme Orlovskými lesy. Dnešní pozvánka bude ale poněkud jiná, pozve nás každého na cestu vzpomínek.Vyzývají k ní první listopadové dny.

Stezky a cestičky lesů mezi Lipnicí a Humpolcem sešlapávaly nohy celých generací skautů. Ty stopy, neviditelné očím, jsou dodnes viditelné srdcem. Viditelný symbol si může každý vybrat: třeba vystouplý otlučený kořen stromu- velikána u cesty , třeba prošlapaný příčný kámen, přes který se chodí i víc než skautské století, třeba jiného jeho bratra, který obrostl mechem a lišejníky a vábí k pohlazení. Pohladit může pohled, ruka i mlčenlivá vzpomínka.

S lesem je nejkrásnější mlčet, mlčet a naslouchat, mlčet a nahlížet do tajemné studánky vlastní paměti. Časná stmívání mlhavých večerů v listopadu jsou k tomu jako stvořená a nabízejí k tomu tajemné světélkování kořenů, prorostlých podhoubím poselkyň podzimu, trsnatých václavek. Je to jedna z velkých krás a tady bývá ještě slavnější.

Jistě bych teď mohl nadhodit naše téma skautského století, ale bráním se tomu.Chtěl bych sám najít , kde jsem v té uplynulé době zařazen a chtěl bych to hledání nabídnout i Vám, milí čtenáři.

Zahleděni do podzimního šeření můžeme oživit svůj sen dětství, mládí a zrání. Je to užitečné, protože to probouzí pocit vděčnosti. Na obrazovce vzpomínky vidíme a můžeme znovu prožívat krásné chvíle svých prvních nesmělých kroků na skautské stezce. Setkáváme se znovu s těmi, kdo nám ukazovali správný směr a my v jejich stopách jdeme dosud. Po listopadové mlze a večerním vánku můžeme poslat zašeptaná slova poděkování, dokonce i za těmi, kdo už nás předešli k věčnému Světlu, jehož skromným odleskem byly naše táborové ohně. Celou tu galerii tváří, celý ten nepsaný a nenapsaný deník myšlenek nosíme stále při sobě. Je to užitečné.

Jako nám ukazují, před čím a před kým se sklonit s vděčností, stejně učí a s odstupem času ukazují, kde naše osobní stezka kličkovala a možná i bloudila, než nás vrátila na bezpečnou trasu ušlapaného chodníčku.

„Nikdy jsem se nesetkal s přítelem tak družným, jako je samota.“ To jsem si nevymyslel,to si zapsal jeden z myšlenkových předchůdců skautingu A.D. Thoreau.Možná i na něho myslel A.B. Svojsík, když sedával na březové lavičce a shlížel dolů na hladinu orlovského rybníčka obklopen stínem mohutného stromu.

Pro dnešek se loučím. Loučím se s listopadovou samotou a budu rád, když někdo v té své zkusí najít občerstvení. Budu ještě raději, když k ní vyzvete i další. Ono hledání místa ve staleté historii je objevováním kořenů, kterými se živí a napájí stromek našeho života a také staletý a bohatě zavětřený strom českého skautingu.

Stav přihlášek na ELŠ 2012

Vložil admin v 23.10.2011

Bratři, k 20.10.2011 máme na naši lesní školu přihlášeno již 15 mladých vůdců, což je i v dlouhodobé historii ELŠ nevídané, takže i tímto srdečně zvu Vás ostatní kdo máte zájem – přihlaste se, resp. napište na moji e-mailovou adresu : radek.konecny@seznam.cz

Těšíme se na Vás.

Přeji vše dobré Pade

Pozvánka na ELŠ 2012

Vložil admin v 23.10.2011

Ekumenická lesní škola uspořádá v jubilejním roce 2012 svůj další letní běh, navazující na historii datovanou počátkem v roce 1946. Rádi mezi sebou přivítáme mladé muže s vůdcovským odznakem, a to v kolébce českého skautingu u myslivny v Orlovských lesích. Chceme vzpomínat metodicky: ochutnáme postupně táborový život před sto, sedmdesáti, šedesáti lety až po náš současný.

Nosnou ideou nám bude etika skautského vůdce, protože ji pokládáme za hlavní odkaz staleté tradice. Ve stopách tohoto odazu nezapomeneme ani na poznávací činnost, na přírodu a chceme si osvojovat ty nejušlechtilejší mezilidské vztahy opřeni o tradici a ve vědomí toho, že nás Pravda a Láska nejenom přesahuje, ale jsme jí obklopeni,vedeni a chráněni.

Na setkání s Vámi na Orlovské myslivně se těší bratři Merkur, Balú ,Pade & celý tým ELŠ

Deset pozvání – pozvání druhé

Vložil admin v 6.10.2011

DESET POZVÁNÍ
do míst, která pamatují stoletou historii skautingu.
I Ty je můžeš poznat a pokud jsi mladý skautský vůdce, pak i spolu s
námi na ELŠ 2012

DRUHÉ: Kraj kamene, lesů a vody
Kdo přijme pozvání k toulkám Orlovskými lesy, nemůže nevidět a nemůže nepocítit tvrdost zdejšího kamene. Balvaniska na výšinách a malá i velká kamenná moře korunují hřeben Orlov. Statisíciletou žulu zdolaly a zdolávají živly : žár slunce, poryvy větru, voda a mráz.Dotvořily tak zádumčivá místa, tu ve stínu stromů, tu ve sluneční lázni pasek.Jedno mají polečné: zvou. Posaď se na chvíli a dívej se, naslouchej moudrosti šedého starce lišejníku i nadějím zelených mechů a kapradí.Nebo raději vezmi do ruky zvětralý kámen a vnímej oběma dlaněmi jeho hrubost a chlad. Dobu to trvá,než krev svých vlásečnic prohřeje tu prastarou hmotu. Cože nám chce pošeptat? Ano, je to ozvěna dávného textu: „Odejmu od vás srdce kamenné a dám vám srdce z masa“. Mluvící kameny? Zde jsou, čekají jen na vnímavou duši.

Kamenná moře jsou tu maličká ve srovnání se zeleným mořem lesů. Dost možná, že i bratr Svojsík před sto lety si řekl s myšlenkovým předchůdcem skautingu A.D. Thoreauem:“Šel jsem do lesů..“ Les má svá tajemství, má svůj tichý tajemný neklid. Jím působí na ztišení a zahledění lidské mysli. Orlovské lesy to dělají napořád.Vlídný stín pařezů po velikánech dává růst semenáčkům, jakoby volal po přirozenosti ve výchově dorůstajících generací. Dozrávání věkem je tu omovem.I já jsem tu našel a objal strom stejně starý jako já, nazval jsem ho bratrem, sdělil s ním a po větru v koruně vyslal k
nebi radosti a tíhy duše. Bylo mi v tu chvíli lehko. Zvu k následování.

Les má vždy připravené nějaké potěšení, vždycky je plný útěchy. Stačí hledat a to hledání nedá velkou práci. Pro skautského vůdce snad nejkrásnějším symbolem je rozsévání. Když smrky borovice a jedle otevřou své pokladnice a po teplém vánku nechají putovat svá křídlatá seménka, když buky házejí k zemi plnými hrstmi své bukvice a duby své žaludy, když od klenů letí s tichým vrčením vrtulky jejich nažek, je to veliká slavnost. Je stejně slavná ve své tichosti, jako když vůdce s trpělivou mužností rozdává svou lesní moudrost a ví to, co bratři stromy: Je třeba hdně rozdávat, aby se to tušené málo ujalo a přineslo užitek nového života.

Ještě je tu nejpokornější sestra voda. Tady na výšinách vrchoviny má podobu prmínků, studánek, stružek a potůčků, jen
zřídka zamíří k Sázavě mohutnějším potokem. Přesto je bohatstvím kraje. Je oživující silou, je občerstvením v tom nejzákladnějším smyslu slova. Je tu přítomna čistá, ba ještě pročistěnější, jak se na své poutí z oblohy k pramínkům
dotýkala tu hrubého kamení a písku, tu sametové lesní rašeliny, tu hustého kožichu drnů, provoněných kvítím.Zve ke třetímu zamyšlení dnešního putování, k zastávce s úvahou o čistotě a pročisťování mysli, myšlenek, slov,skutků. Občas
je dobré stanout na místě, ponořit se do vzpomínek a uzdravit je, pozdravit pak nový začátek třeba douškem zmiňované čisté,pročistěné vody a jít s nadějí dál.

Tak dnes půjdeme i my.

Duchovní obnova pro „nevěřící“

Vložil admin v 19.9.2011

(Převzato ze Skautské Křižovakty – http://krizovatka.skaut.cz/zpravodajstvi/6261-duchovni-obnova-pro-neverici/)

Rys(Rysrys), 14. 09. 2011, 09:40

aneb Každá stolička musí mít (nejméně) tři nohy. Viz pozvánka zde. LIPINY u Benešova 21.–23. 10. 2011. Motto: Každý kdo jiným dává, potřebuje také sám někde načerpat… Pojďte společně načerpat duchovní sílu a odhodit zátěž na začátku nové skautské sezóny!
foto/obrázek poskytl(a): Jiří Kolář

„Můžu se duchovně obnovit i jako nevěřící? Už jenom ten název duchovní obnova zní zajímavě a tajemně :-)
Myslíte, že by to mohlo být zajímavé a srozumitelné i pro lidi, kteří např. prostřednictvím skautingu došli k potřebě nějakého duchovního zakotvení a růstu, ale jazyk, pravidla, tradice a obřady našich církví je neoslovují?“
Sojka na diskusním fóru ODV Junáka

Odbor duchovní výchovy Junáka vám teď nabízí právě takovou akci:

Setkání těch, pro něž jsou tři principy skautingu podstatnou směrnicí života a kteří prostřednictvím skautingu došli k potřebě vlastního duchovního zakotvení a růstu.
Setkání je určeno těm, kdo nejsou zakotveni v konkrétní duchovní tradici, náboženství či církvi.
Setkání umožňující v klidu a tichu věnovat se tomu, co je v našem životě opravdu podstatné.
Setkání, které nepředpokládá žádné předběžné znalosti nebo dovednosti, pouze dobrou vůli hledat poctivě své vlastní odpovědi na otázky Kdo jsem? Kam jdu? Odkud na to čerpám sílu a odvahu? Co je zdrojem mé naděje? Co pro mě znamená sloužit Pravdě a Lásce?

Program, jehož obsahovou osu budou tvořit tři základní principy skautingu, povede Edy ve spolupráci s dalšími členy Odboru duchovní výchovy Rysem, Sluníčkem, Logikem, C. Jane a Vojtou D. Bude přítomen i Šaman :-)

Přihlášky je možné zasílat ihned, nejdéle však do 15. 10. 2011 na e-mailovou adresu edy@skaut.cz. Počet míst je omezen. Další informace pošleme účastníkům začátkem října. Cena cca 200 Kč. Účastníkům proplatíme cestovné. Samota Lipiny (49.70637 N, 14.63732 E) u Benešova je dostupná z vlakové zastávky Tomice.

Těšíme se na setkání s vámi!
Odbor duchovní výchovy Junáka

více viz: www.skaut.cz/duchov­ni
Zprávu o podobné akci ODV (ale určené „věřícím“) naleznete zde.
Pozvánku na akci v PDF je možno stáhnout zde.