Příspěvky

Podzimní víkend ELŠ v Londýně

Letošnímu ročníku Ekumenické lesní školy se podařilo něco dosud nevídaného mezi vzdělávacími kurzy Junáka. Podzimní víkend ELŠ se uskutečnil v Londýně! Tato nepovinná část lesní školy měla celkem 21 účastníků tvořených z řad frekventantů i instruktorského týmu…

Přidáno před

Zápis z výpravy na Pálavu 2018

OKaELŠ (otevřený kruh absolventů ELŠ) se zúčasnil 21. až 23. 9. 2018 výpravy na Pálavu. Níže si můžete přečíst z této výpravy zápis.

Účastníci: Radek Konečný − Pade, Karel Trávníček − Origo, Jiří Šváb − Dědourek, Pavel Široký − Koč, Jaroslav Weigl − Higi, Zdeněk Veselý − Sam. Za skautské středisko Mikulov se na páteční besedě zúčastnili bratři Vlastimil Mihalík − Červotoč a Radek Jánský − Bylina.

21. 9. 2018 pátek. Před půl čtvrtou odpoledne přijíždím do obce Klentnice a za sebou vidím přijíždět Origa s Dědourkem. Zastavujeme u obchodu a nakupujeme potraviny na dnešní večeři, sobotní a nedělní snídani. Pak již společně odjíždíme na chatu, skautského střediska Mikulov, která se nachází mezi obcemi Klentnice a Pavlov. Pod Národní přírodní rezervací Děvín – Kotel – Soutěska a vinicemi. Po chvilce přijíždí bratr Bylina, správce chaty, přiváží nám vodu, plynový vařič a otvírá nám chatu. Přenášíme zavazadla a domlouváme se na večerní besedě. Po šesté hodině večerní jedu do Mikulova na železniční nádraží pro bratry Higiho a Čmeláka. Dorazil jen Higi, bratr Čmelák z Plzně měl špatně zapsané datum v kalendáři. Zároveň přijíždí na chatu bratr Pade. Počasí je příznivé a tak opékáme na ohni špekáčky, vuřty nebo buřty jak kdo chce. Již se brzo stmívá a tak si jdeme sednout do chatky, rozsvěcujeme svíčky a besedujeme o skautském hnutí. Letos je dvacáté výročí našich podzimních výprav. Od roku 2016 přidáváme ještě jarní výpravu kolem svátku sv. Jiří. Vzpomínáme na bratry, kteří nás předešli: Zdeněk Rašplička Zdenda, Jan Veselý Pirát, František Cigánek Albi, Jaromír Šváb Prášek. Přicházejí bratři Bylina a Červotoč. Představují nám středisko Mikulov a jejich putování po skautské stezce. Higi a Origo, instruktoři rádcovského kurzu sv. Jiří, nás seznamují s jejich kurzem. Bratr Pade vůdce Ekumenické lesní školy, podává informace o dalších kurzech ELŠ. Po Večerce a Gilwellském kruhu v pozdních nočních hodinách odjíždějí bratři, Pade a Bylina s Červotočem. My zbývající zalézáme do spacáků.

22. 9. 2018 sobota. V noci nám do střechy bušil lijavec, ale ráno již nepršelo a obloha byla již částečně protrhaná. Po snídani odjíždíme do Pavlovského Archeoparku. Přijíždíme po deváté hodině a patříme mezi první návštěvníky. Expozice i provedení Archeoparku je na vysoké úrovni srovnatelná se světem a velice se nám líbila. Auta necháváme na parkovišti a jdeme do přístaviště Yacht klubu Pavlov. Vyhlídková lodní doprava po Dolní Novomlýnské nádrži odplouvala až za hodinu a čekat se nám nechtělo. Vracíme se na parkoviště k autům a jedeme do Dolní Věstonice. Je těsně před polednem a Archeologické muzeum má od 12 do 12:30 přestávku. V restauraci Pod Pálavou je volný stůl a tak jdeme na oběd. Tady nás zastihuje telefonát od Kočkece a ptá se, kde nás má hledat. Zanedlouho obědvá s námi. Po obědě si prohlížíme expozice v Archeologickém muzeu. Jedeme zpět na chatu, kde necháváme jedno auto a dalším naším cílem je město Mikulov. Cestou je zastávka na Kočičí skále, kde marně s Higim hledáme kešku. Necháváme auta na parkovišti u Lidlu a jdeme do města. Navštěvujeme Synagogu, zde se rozdělujeme a Koč s Origem jdou na Dny židovské kultury a já s Higim a Dědourkem vcházíme do zámku na stálou exposici Římané a Germáni. Vysoká úroveň a množství informací nás zdržela na výstavě, až nás začal Koč s Origem hledat. Pár SMS a scházíme se u kovaných vrat do zámecké zahrady. Z náměstí přecházíme pod zříceninou Kozího hrádku a jdeme židovskou čtvrtí zpět k autům na parkovišti u Lidlu. Blíží se doba večeře a tak se zastavujeme v obci Perná v Restauraci u Jessyho. Vinařství u Machů byla naše další zastávka. Chvilku sedíme ve sklípku a všichni mimo řidičů ochutnávají víno. Koč nás přivádí k dělení vína na suché, polosuché, polosladké a sladké podle obsahu alkoholu. Večer sedíme v chatě a besedujeme. Večerka a Gilwellský kruh končí den.

23. 9. 2018 neděle. Ráno vstáváme brzo, tak abychom stihli zabalit, uklidit chatu a mši v kostele sv. Mikuláše v obci Perná začínající v osm hodin. Po mši se loučíme před kostelem a rozjíždíme se do svých domovů. Origo čistí vnitřek auta od již klasické události, kdy mu v autě vybuchla petka s burčákem. Koč veze Higiho do Brna kde nastoupí do vlaku směr Praha. Já se cestou zastavuji na římské vojenské stanici nad bývalou obcí Mušov, nyní zatopenou v nádrži Nové Mlýny střed. Procházím naučnou stezkou, Brána do Římské říše. Na pahorku se rozkládala velká římská pevnost, kde byla i proslavená X. římská legie. Je možné, že tu pobýval i římský císař Marcus Aurelius. Po prohlídce okolí odjíždím domů. 

Děkuji všem za účast na našem setkání, bratrům z Mikulova za zapůjčení chatky a účasti na naší páteční besedě. 

Připomínám seminář ELŠ v termínu 4. 1. – 6. 1. 2019 v Salesiánském divadle v Praze, kde se rozhodneme o naší jarní a podzimní výpravě. 

Návrhy:

  • Krkonoše, Hostinné
  • Brdy, Rokycany
  • Chata pod Ketkovákem na řece Oslavě.

Přidáno před
Příspěvky

Svatý Václav

Prožíváme „osmičkový“ rok, jak tedy nevzpomenout každoroční 28. září, svátek knížete Václava – vždyť také končí osmičkou.  Sto let moderního českého státu má své historické kořeny tisíc let hluboké a kníže Václav je jejich symbolem. Kníže,…

Přidáno před

Pozvánka na Vůdcovský lesní kurz Gong 2019

Nazdar!

Nech se rozeznít údery Gongu. VLK GONG je příprava na službu vůdce oddílu i seznámení s potřebnými znalostmi. Vůdce má nezastupitelnou úlohu v hnutí, jako vzor pro vedenou skautskou generaci. VLK GONG učí rozpoznávat pravé vůdcovství od pouhého „vedení“.

roverská hůlPokud si i Ty uvědomuješ, jak důležitý je duchovní rozměr hnutí a chceš jej prožít v kruhu podobně založených bratří, pokud Tě oslovuje myšlenka vůdcovství a pokud chceš složit vůdcovskou zkoušku, je GONG pro Tebe ten pravý. Vzájemně se obohacujeme a hledáme další inspirace do života oddílů i života skautského vůdce. Necháváme se doprovázet osobnostmi nejenom skautské historie.

Ročník 2019 je pro nás zlomový, protože slavíme 10. výročí obnoveného kurzu Gong. Máme pro Tebe připravený netradiční formát, postavený na dvou týdnech. Ten první společně prožijeme obklopeni Vysokými Tatrami a ten druhý budeme trávit u kolébky prvních skautů v okolí Lipnice.

Na GONGu se snažíme spojovat to nejlepší z tradice s tím, co oslovuje děti našich oddílů dnes.
Jako jediný kurz v ČR je VLK GONG nekoedukovaný.

Specifika kurzu

  • Důraz na osobnost vůdce a přijetí vůdcovství
  • Duchovní rozměr skautingu
  • Doprovázení
  • Speciálky
  • Setkávání s osobnostmi – ve skutečnosti i zprostředkovaně
  • Propojování tradice s moderními prvky
  • Vynikající kuchyně
  • Oddělování jednotlivých bodů programu gongem

Kontaktní údaje

Vůdce kurzu
Ondřej Dyčka
Palackého 7
678 01 Blansko
E-mail: ondra.dycka(uzenáč)skaut.cz
http://www.gong.skauting.cz/

Propagační leták kurzu VLK Gong pro rok 2019.

Přidáno před
Příspěvky

Pozvánka na výpravu na Pálavu 2018

OKaELŠ (otevřený kruh absolventů ELŠ) pořádá dvakrát ročně výpravy po českých krajích. Pozvánku na letošní podzimní výpravu na Pálavu vizte níže. Kdo by se chtěl připojit, nechť se ozve bratru Samovi. Milí bratři, naše podzimní setkání OKaELŠ (otevřený…

Přidáno před

Pozvánka na XXIX. Skautský seminář ELŠ v Praze v lednu 2019

Srdečně Vás zveme na XXIX. Skautský seminář ELŠ, který proběhne o víkendu 4. – 6. ledna 2019 v pražském Salesiánském divadle.

Pokud jste náš seminář již někdy navštívili a rádi se vracíte, nebo jste na Skautském semináři ELŠ ještě nebyli, ale zaujala Vás nějaká z přednášek z let minulých, zapiště si první lednový víkend roku 2019 do kalendáře, a rádi Vás na XXIX. Skautském semináři ELŠ přivítáme.

Program, hosté a další informace se zde objeví behěm tohoto podzimu.

Přidáno před

Pojďme, pojďme spolu

Je tu zas léto – čas táborů, putování, čas pro lesní školu. Co vložit na prázdné stránky deníků?

Krajina, kam zamíříme, by se dala nazvat poutništěm. Já vím, že to slovo je zvláštní, ale užil je TGM před sto lety okouzlen podobně zvlněnou krajinou podhůří Železných hor. Mně se zalíbilo. Je ryze čeké a postihuje nejen prostor k putování, ale i pohled do stezek, jimiž je cestou protkáno myšlení.

Tak jdeme! Poutník jde zvolna, pozoruje, dívá se i žasne, vnímá očima krajinu a očima krajiny i sebe. Začneme na návrší u Pohledi. Pod ochranou sv. Vavřince se mezi novějšími staveními jaksi k zemi přikrčený skrývá Michalův statek, pět set let starý památník  selských rodů, přežívajících pole orná i válečná.

Obzor rámuje pásmo orlovských lesů, korunované siluetou Lipnice. Ani se nezdá, kolik údolí musíme přejít, než tam vystoupáme.

První je hluboký zářez Sázavy. Ta „sazavá“ řeka má jméno po hnědé rašelině, kterou si nese z pramenišť a dosud na horním toku uchovává. Řeka sv. Prokopa Sázavského. Kolik inspirací nabízí jeho život: otec rodiny, poctivý hospodář předá dospělým synů, zděděný majetek. touží po moudrosti. Vrací se do rodné krajiny jako kněz slovanského obřadu. Vede život poustevníka v modlitbě, práci a dobrých radách příchozím. Založí klášter a zemře jako opat.

Tu jeho řeku musíme překročit, jako on překračoval úseky svého hledačského života. Máme na výběr most v Dobré, nebo starý zapomenutý brod pod Pohledí na konci úvozové cest, dnes přervané železnicí. obojíé spojuje břehy, též člověka s člověkem, ale to brodění má něco navíc – hlubší prožitek.

Pak už je jen stoupání a klesání až k samému cíli. Orlovy – místo, kde se před stoletím zrodila idea českého skautingu – je ještě daleko. Dopřejme si zastávek, kolik bude potřeba. Určitě budeme děkovat, ať za ty letní doteky krásy, za stín stromů a lesů, za svou obklopenost tím vším a svými přáteli…

Poutniště.

Má i své nebe, nejen oblaka a mračna nad kopci, ale i oblak ochránců.

Sv. Jiří, náš patron, z kostelíka – tvrze zve k zápasu o vítězství dobra v nás i kolem nás.

Sv. Vít z lipnického kostela vyzývá k bdělosti.

Sv. Vavřinec, patron staré hradní kaple, ukazuje službu slabým a opomíjeným slovy ze Zlaté legendy: „To je můj poklad, mé bohatství!“

Spolu s ním i sv. Martin v Dolním Městě dělí svůj plášť s chudákem.

Zbývá ještě sv. Markéta v Loukově a v Lučici. Vzpomínám na dávno ztrcený loukovský obraz, kde šlapala po drakovi zla – ženský protějšek svatého Jiří.

Věru, máme za čím jít, máme za kým jít.

Šťastnou cestu, bratři!

                                                                                                                             Váš vděčný bratr Balú

Přidáno před
Příspěvky

Přátelství

K závěru letošní serie úvah jsem zvolil prostinké, ale obsahem hluboké slovo: přátelství. Vždyť nás k němu vybízí i jedna z dobrých rad skautského zákona. Být přátelský k druhým předpokládá být přátelský také k sobě, oběma směry rozdávat dobro,…

Přidáno před

Pozvánka na Ekumenickou lesní školu 2018

Vážení bratři, milí přátelé,

Kostel sv. Jiří (Řečice)

před časem jsme se společně prošli Orlovskými lesy poblíž hájenky, kde budeme v létě tábořit. Dnes se vydáme jen slabou hodinku chůze od Orlovské myslivny k návrší nad osadu Řečice, kde stojí kostelík. Shlíží z té výšiny už sedm století a zvláštně promlouvá ke vnímavé skautské duši.

Je zasvěcený svatému Jiří, bojovníku se zlem, rytíři a patronovi skautů. Ztmavlý obraz rytířského jezdce na bílém koni zdobí maličký oltářík a provázejí jej mnohem starobylejší gotické fresky na stěnách. Všechny v různých podobách zobrazují jen a jen dobré skutky, jakoby už středověký potulný malíř tušil, kdo sem zamíří pro inspiraci více jak sto let od vzniku českého skautingu. Je to krásné místo pro dnešní jarní, lehce virtuální, ale i pro letní, již opravdové setkání.

To ale ještě není všechno. Kostel má dodnes zbytky opevnění. Byl opravdovou tvrzí s valem, příkopem, hradbou a vstupní věží. Do kraje dosud hledí raně gotická okénka, která bys zakryl dvěma dlaněmi, dodnes připomínající střílny lučištníků. Kování na dveřích z dubových fošen je masivní a má zakončení ve tvaru rozvinuté lilie. Škoda, že nenechavá ruka zcizila před lety dveře od sakristie. Na nich byly kusy železa ještě ze 14. století a mnohé z nich stejně vykované. Hned před prahem zmíněných dveří leží v podlaze dlážděné cihlami náhrobek řádového rytíře, jednoduchý, prostý, bez nápisu. O jednom však mlčky promlouvá: o cti muže, který splnil svůj úkol.

Co tu je dále k vidění, nemá už jednoznačný výklad. V sakristii je kamenný stůl, zřejmě pozůstatek středověké pece. Možná sloužila jako pekárna hostií, ale dost možná vytápěla tuto komůrku a prostor nad ní, kde se dnes otevírá gotické okénko do temné půdičky a kde snad žil svůj osamělý život kněz – poustevník, správce svatyně a rádce příchozích poutníků.

Ticho a šero kostelíka láká posadit se na chvíli do hrubých stařičkých lavic z hoblovaných fošen, ponořit hlavu do dlaní a mysl do vzpomínek. Kolik ušlechtilého odkazu minulých časů dokázal do sebe vsáknout  náš skauting! Kolik z toho dokážu já přijmout? Kolik z toho dokážu já předat? Koho dokážu oslovit? Snad i na tyto otázky dokážeme v létě najít odpověď.

Na společné hledání se těší
Balú, Pade, Krokodýl, Vlk a sbor instruktorů

Přidáno před