Hledal jsem mezi mně známými bratry odborně zdatné, schopné spolupracovat a věnovat dostatek svého času přípravě a vedení ELŠ pro období nejméně deseti let. Dalším kritériem byla chuť vytvořit přátelskou atmosféru, připravenost vymýšlet nové programy, např. krátké víkendové semináře nebo tematicky zaměřená setkání na Vlčinci.

Děkuji BOHU a děkuji ze srdce každému z Vás, že jste mé oslovení nepřeslechli. Jeho milostí jsme, co jsme. Dostali jsme vzácné dary: oslovovat, vést a přitom naslouchat mladé generaci. A je úžasné mít okolo ELŠ takto parádní spolupracovníky, kteří obrací svoji mysl k Bohu a skautským ideálům.

Vám všem, přátelé, přeji jen to dobré. Prosím a modlím se o dobré dílo.
Ať se nám tedy daří, BOHU ke cti a slávě, skautingu a vlasti ku prospěchu.

Pade
vůdce ELŠ

Instruktoři

Miloš Blažek – Merkur & Radek Konečný – Pade

Opravdu si nedovedu představit čestnější roli skauta, nežli být nástupcem ve vedení lesní školy po bratru Merkurovi. Děkuji Bohu za všechny chvíle, jenž mně byly dopřány trávit po boku naší skautské legendy, vedle bratra Merkura, jenž je nositelem tradice Ekumenické lesní školy.

Setkání s Merkurem, se skromným a pokorným mužem, nás všechny okolo něj mění k lepšímu.

Pade a Merkur

Pade a Merkur

Petr František Hájek – Balú

Nejenom pro mne je Balú  skautským učitelem, ale zcela zajisté je pro mne prvním mužem naší lesní školy, studnicí nápadů, nových metodik a tradičních skautských dovedností. Jeho slova ze zimy roku 2010 mi znějí v uších dodnes: „Uděláme společně lesní školu tohoto roku, a pokud budou síly, tak i mnohé další, protože to všichni Merkurovi dlužíme…!“

Tak rádi a šťastni jsme v Tvojí blízkosti, bratře!

Srdečné díky, příteli.

Balú a Merkur

Balú a Merkur

Pavel Vedra – Hakim

Vše co si jen dovedu představit pod krásnými výrazy, jako jsou bratr, přítel, věrný pomocník, rádce…, tak to nacházím u Hakima. Tolik společných kurzů a lesních škol co jsme společně a rádi prožili. Tolik úžasných diskuzí pod hvězdnou oblohou, tak silná osobnost v týmu instruktorů ELŠ. Tak dobrý člověk!

Hakim

Martin Pavliš – Krokodýl

Můj blízký přítel, zástupce při vedení lesní školy a radostný člověk s hlubokou vírou v srdci. A také čestný člověk, poctivý a pracovitý, bez kterého si naši lesní školu již nedovedu představit.

Krokodýl

Petr Beránek – Vlk

Vlk je mým dalším zástupcem ve vedení ELŠ. Moje dva zástupce v ELŠ spojuje i to, jak krásně dokážou propojovat tradiční skautské disciplíny s novými metodami a trendy ve skautingu a společnosti. Je radost je sledovat při našich debatách i při setkání s mladými lesoškoláky.

A Petr, jenž je povoláním historik, přináší mimo to i profesionální a neotřelý pohled na celý ten více jak sto let trvající příběh skautingu.

Také je vůdce vlčat a čekatelského kurzu Sursum.

Vlk

Michal Dobeš – Šakal

Navždy mi zůstane v mysli obrovské nadšení Šakala pro společné objevování krás v rumunském Banátu, či na Vysočině u rychtáře Jindřicha, případně při putování Drahanskou vrchovinou.

Nadšení a přátelství mladého vůdce se mnou, starým vlkem, je pro mne stále velmi povzbuzující a motivující. Michal je dalším absolventem naší lesní školy a Gongu a dnes šéfem tábora svatého Jiří.

Šakal

Ondra Dyčka

Pro každého vůdce po mnoha letech vedení oddílu přichází doba, kdy je vhodné, aby oddíl dostal novou energii, nové nápady, a tudíž nového vůdce.
Takové hledání, kdo bude ten pravý, vhodný a nejlepší, po mnoha letech, kdy jsem byl vůdcem VLK GONG, potkalo i mne.
A GONG dostal toho nejlepšího – Ondru. Díky tomu je GONG v těch nejčestnějších rukou, vede jej silná osobnost s mnoha nápady a vizí. Jsem rád, že Ondra pomáhá i v týmu ELŠ.

Ondra

Petr Macek – Píďa

Tichá a klidná síla je ten náš Píďa!

Skromný, pohodový, milý přítel, výborný společník a vůdce velmi úspěšného skautského střediska.
Je radost mít v týmu právě Píďu.

Píďa

Václav Klíč – Kunhút

Již při prvním setkání s bratrem Kunhútem se nám všem zdálo, že se mezi námi zjevil bratr Ježek – vůdce nám blízké Jesenické lení školy. Podoba je opravdu zarážející.

Velmi záhy se ukázalo, jak moc milý a schopný je to chlapík, skvělý rétor a výborný organizátor. Jednomyslně jsme se shodli, že takového borce chceme mít v týmu. Přece kdo by si nepřál mít v našich řadách Ježka, že?

Bratři Kunhút, Matěj, Ondra a Kuře

Matěj Rádsetoulal

Ideálním předurčením pro kariéru ve skautu je nosit příjmení Rádsetoulal. Napadá mě, že po bratru Čičovi by mohl být dalším náčelníkem. Zkuste si to představit, i pro veřejnost dost dobrý, ne?

A k tomu milý, čestný, mladý muž, vlastenec s podporou pana senátora v zádech?

Další z „mladých pušek“ v ELŠ. Matěj je velkou inspirací i pro nás seniory ve sboru.

Matěj a pan senátor Zdeněk Papoušek

Martin Kyselák – Vodík

Jednoho srpnového večera v rumunském Banátu, když jsme putovali mezi vesničkami Rovensko a Gernik, zrovna jsme tábořili u mlýnků, na místě kde naši krajané po mnoho generací melou mouku a pasou svá stáda. Je to nádherné místo – krasové údolí, potok vyvěrající z vápencové skály, nad námi salaše Rumunů skýtající přátelská setkání a pozvání na sýr a pálenku. Tak na tomto místě jsem pozval bratra Vodíka do týmu ELŠ. Odpověděl mi tenkrát kladně, že si toho velmi váží a je to pro něj velká čest. A my jsme takto získali dalšího spolehlivého, hrdého skauta mezi nás.

Vodík

Otec František Radkovský

Jsme šťastní, že máme mezi námi na lesní škole Otce Františka, a jsme vděční za jeho modlitby za nás skauty. Každé setkání s Tebou, O. Františku, je velmi povzbuzující a tak důležité pro každého z nás. Děkujeme!

Přikládám i přání Otce Františka a jeho vzpomínku na čas prožitý na Ekumenické lesní škole:

Jsem rád, že jsem mohl absolvovat v roce 1969 spolu s mnohými dalšími kněžími a bohoslovci tuto Lesní školu, tehdy v Červeném Hrádku. Jsem vděčný těm, kteří nás na ní vedli jako instruktoři a předávali nám své bohaté skautské zkušenosti, často draze zaplacené mnoha lety vězení. Vzpomínám na bratry Jana Remišera – Lona, na Zdeňka Zeleného – Káďu, který právě na tomto turnusu přebíral od Lona vedení Lesní školy, Miloše Blažka – Merkura i na mnoho dalších. Byly to pro mne nezapomenutelné zážitky, které ovlivnily můj život, především moji práci s mládeží.

Ekumenické lesní škole přeji hodně absolventů, kteří se budou věnovat práci s mladými a předávat jim skautské ideály i celý způsob života, který z nich vyrůstá. Naše země velice potřebuje skauting a všechny, kteří ho žijí a vychovávají v něm další generace.

Otec František

Otec František

Otec Tomáš Klíč – Didymos

Mohu potvrdit, že ačkoliv bratr Didymos ke skautingu přičichl až v pozdějších letech, jeho zápal pro skautské hodnoty je opravdový. Mladší i starší členové střediska jej osobně znají, není jen činovníkem, který by se staral o svou „doménu“ a ostatních problémů si nevšímal. Tak se třeba nijak neostýchá chopit se krumpáče a lopaty a jít při stavbě tábora kopat odpadovou jámu. Svá slova doprovází činy. Věřím, že ať už bude svou duchovní službu vykonávat kdekoli, vždy se také vynasnaží být duchovní oporou skautům ve svém okolí.

Michal Cukr – Rodrigo

Otec Tomáš – Didymos

Lukáš Hejduk – Azor & Tomáš Vítek – Klíšťák

Takto zásadně se nám rozšiřuje instruktorský sbor a to rovnou o dva bratry z Roztok. Což o to, někdo by řekl náhoda anebo Pade potřebuje mít v týmu mlaďochy, aby snížil věkový průměr, když už mu táhne na padesátku.

Jenže ono se to má tak, že jsou oba dva naprosto skvělými organizátory, vůdčími typy, sympaťáky, přímými skauty a ještě k tomu si vzali za svůj seminář v Praze a pomáhají také s brněnským a skutečským.

Jo a opravdu věkový průměr týmu snižují.

Díky za službu, bratři!

Azor

Klíšťák