Červená a modrá

Máme tu říjen, měsíc padajícího listí. Zlatavé, špinavě hnědé i purpurové unáší i hladina Řeky. Mírně se zvedla podzimními dešti, ale ještě není zlatě šedá, jakoby si chtěla sama znovu zavzpomínat na lesklé hřebínky letních vlnek. Jen po ránu tu plyne ozdobena závoji z mlh, které míří od hladiny do luk a k lesům.

Na staré hrázce z kamení a hlíny zvedá svou korunu hloh. Roste tu, co pamatuji a je z něho už velikán mezi keři. Rád se dívám na jeho uzlovité kořeny. Obepínají kamení, svezené sem generacemi a navršené jako ochrana přilehlých pozemků před povodní. Zvláštní. Jen jednou za „stoleté“ jarní povodně jsem viděl Sázavu přelít se přes hřeben staré hráze, jen jednou si za svůj život vymáchal hloh své kořeny v říční vodě. Spojuje zde moudrost a rozvahu dávno zemřelých hospodářů se svou rozvahou a krásou. I letos vyvážil množství májových květů pečlivě, aby uživil teď, ve vrcholícím podzimu, dostatek svých červených hložinek. Roverský keř! Už dost vystavoval své obsypané větve sluníčku pozdního léta i dešti prvních dní podzimu. Na pohled dospěly a zkrásněly červené korálky hložinek, ale chuť neměly žádnou, leda svíravě trpkou a nevábnou. Teď je jejich čas. Plody hlohu sežehl první mráz a on nebojácně, ba dychtivě natahoval ruce svých větví. Je moudrý. Ví, co potřebují jeho děti k dokonalosti: nejen slunce a vodu, ale i to poslední otužení. Proměnilo chuť hložinek. Jsou měkčí, příjemně navinulé, osvěžující, léčivé.

Proč to všechno vyprávím? Proč si tu povídám se stárnoucím bratrem Hlohem? Vidím v něm živoucí symbol skautského života. Ona nestačí jen úsměvná pohoda a radost, jakou přináší náš společný život. Je potřeba i odvahy a síly zasadit se pro užitečné dílo, je potřeba dát se sežehnout obtížemi na skautské stezce a hlavně – vytrvat. Bratr Hloh to umí. Po desítky let to každý rok opakuje a jako erbovní rostlina našich roverů vyzývá k následování.

Říjen červených šípků, brunátných hložinek a temně rudého listí psího vína mi to všechno znovu připomněl. S posledními hřejivými paprsky slunce, které jim všem dodávají závratný a tolik pomíjivý lesk, se s nimi loučím. Loučím se s nimi i s Tebou, milý čtenáři, ne ve smutku z pomíjivosti té krásy, ale s velkou nadějí. Znovu to všechno bude, znovu se všechno obnoví a my budeme u toho. Budeme ale o zkušenost a moudrost zprostředkovanou hlohem na břehu moudřejší a bohatší.

Přidáno před

Odešel bratr Merkur

Milí bratři, sestry a přátelé Ekumenické lesní školy,

s velkým zármutkem v srdcích Vám oznamujeme, že nás dne 10. 9. 2019 opustil náš senior, bratr Miloš Blažek – Merkur.

Merkurovi vděčíme za mnohé a je velmi těžké slovy popsat, co pro nás udělal a co pro každého z nás setkání s tak významnou osobností znamenalo. Jeho dlouhodobá a obětavá práce pro Ekumenickou lesní školu a skauting, již od roku 1946, v nás rezonuje a je pro každého z nás inspirací a vnitřním dluhem, že i my musíme v této práci i nadále pokračovat a myšlenku ELŠ a skautingu rozvíjet a předávat.

Velmi si Merkura vážíme a navždy zůstane v našich srdcích.

Společně jej tedy v modlitbě doprovoďme před Boží tvář.

Přidáno před

OkaELŠ: Pozvánka na setkání v Roztokách u Prahy

Milí bratři,

podzimní setkání OKaELŠ se uskuteční v termínu 1. října až 3. října (úterý až čtvrtek) na skautské základně v Roztokách u Prahy. Ubytování je v chatkách, nezapomeňte si vzít spacák. 

Program:

úterý – odpolední příjezd, společná večeře a večerní beseda.

středa – návštěva Levého Hradce, kostela svatého Klimenta. Dle počasí hradiště Řivnáč, Stříbrník. Večerní beseda.

čtvrtek – dle počasí, Alšova vyhlídka, Tiché údolí, Středočeské muzeum. Odjezd.

Dopravní spojení:

Vlakem – do stanice Roztoky u Prahy, poté přejít hlavní silnici, projít obloukem a cestou do kopce (Myší díra) vyjít u hasičské zbrojnice, poté ostře doleva a kolem tenisových kurtů do Osady.
Vzdálenost: 487 m, je nutné překonat stoupání (Myší díra)

Autobusem – linky č. 340 nebo 350 ze zastávky Praha – Dejvická do zastávky Roztoky – Tyršovo náměstí (doba jízdy cca 16 minut). Poté ulicí Legií do ulice Máchova, kolem hasičské zbrojnice a tenisových kurtů do Osady.
Vzdálenost: 478 m, cesta vede po rovině.


Mapa i dopravní spojení převzato z webových stránek: skautiroztoky.cz.
Fotografie Levého Hradce převzata z webu roztoky.cz.

Nahlaste mi prosím, kdo se bude moci zúčastnit.

Vše dobré přeje Sam.
sam.vesely@tiscali.cz

Přidáno před

Krásy okamžiků

Voda v mé Řece pomalu opadá k slavnostem léta. Seděl jsem za rosného rána na balvanu u břehu. Seděl a pozoroval malý zázrak přírody. Tam u nás blízko balvaniska roste několik krásných a vzácných keřů růže pobřežní. Je královnou červnových květin. Víte, jaký zázrak jsem viděl to ráno? Viděl jsem, jak se rozvíjí její květ. Není to zase tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vždyť on potřebuje k rozvití vláhu. To se musí na vrcholu okvětí dosud nerozvinutého poupěte usadit kapička noční rosy. Jakmile vyjde slunce a rosa začne osychat, otevře se před žasnoucím zrakem růžové okvětí pro včelí mlsalky a čmeláky lízaly.

Vidět to znamená přivstat si, nechat se provanout mlhou od řeky a ranním chladem, pak trpělivě čekat, jako čeká rybář na svého duhového krasavce. Nakonec ale slunce zahřeje zkřehlého poutníka i krasavici růži a zázrak se zhmotní.

Není to podobenství o skautském životě? Vždyť i my chceme, aby se mladá srdce, ta růžová okvětí, otevírala kráse a plnosti života. Tím se dotýkáme tajemství, které není nepodobné tajemství růžového květu.

Jako k pozorování rozkvétajících divokých růží potřebujeme prožít všechno to provanutí chladu i vlhka, jako i růžička chce svou chladnou a vlhkou kapičkou rosy, tak i my musíme přijít k tomu tajemství výchovy připraveni.

Pracovat na sobě, to je jedno potřebné, zvláště teď, než se otevře tajemství léta a s nimi naše táboření. Krása okamžiků je tu vždy vykoupena hodinami a hodinami hledání, promýšlení, propracovávání detailů. Ano, i na detailu záleží. Nejde jen o program, jde i o duši skautského vůdce. Nestačí se chlapsky poplácat po rameni s ujištěním, že já to vždycky nějak zvládl a tedy zvládnu zas. Chce to zeptat se sám sebe po připravenosti sloužit. Možná to bude dotaz vtíravě nepříjemný, možná nás provane jako ten chlad červnového časného rána, ale může být prospěšný. Na jeho odpovědi totiž záleží, co uvidíme. Možná růžově třpytivé okvětí, na které se nezapomíná do příští zimy, možná také nic než zajímavý shluk zelených kališních lístků, které nevydaly za nic na světě své krásné tajemství. Proč jenom?

Nebylo ve mně dost trpělivosti. Neměl jsem dost vytrvalosti. Nebyl jsem dost statečný. Bál jsem se, že budu směšný se svou důsledností. Připadalo mi zbytečné ve věku techniky a vyspělých informací zapojit vlastní mysl.

Aby se Ti, můj milý, žádná z těch nehod nestala, to Ti přeje omšelý balvan na sázavském břehu ze své stařecké moudrosti. Přeje Ti to i krásná pětilistá pobřežní růže ze své krásy, kterou otevírá létu. A přeji Ti to zároveň s přáním šťastné plavby po každé vodě i já. Měj se dobře a měj rád všechno stvoření. Až zašustí orobincům semeníky, možná se zase sejdeme.

Bratr Balú

Přidáno před

Setkání instruktorů ELŠ v Lechovicích

V termínu 25.–26. 5. proběhlo na faře v Lechovicích u Marka Orko Váchy setkání intruktorů ELŠ. Probírali jsme především akce, které nás čekají v následujícím roce a půl.

Semináře ELŠ v roce 2020

Pražský seminář proběhne v příštím roce v termínu 10.–12. 1. 2020, a to na na novém místě – v Městské knihovně v Praze.

Seminář pořádaný ve Skutči, se svým osvědčeným tématem – věda, víra a skauting, se uskuteční 29. 2. 2020.

Co se Brněnského semináře týče, přemýšleli jsme nad možnostmi, jak jej pozměnit, aby se stal atraktivnějším a naplnil potenciál, který máu Brno nabízí.

Čekatelský kurz Vlčinec

Čekatelský kurz Vlčinec, který navázal na stejnojmenný kurz určený především pro vedoucí vlčat, je již plně obsazen. Tým instruktorů, jehož jádro tvoří instruktoři elévové z týmu ELŠ, pilně pracuje na dolaďování posledních drobností a připravuje se na letní běh, který se uskuteční na konci letošních letních prázdnin.

Ekumenická lesní škola 2020

Další ročník Ekumenické lesní školy proběhne v létě a na podzim roku 2020. Témata, kterým bychom se chtěli na příštím ročníku věnovat, jsou přátelství a společenství.

Přidáno před

Budeš nám chybět, Jíro!

Zemřel skaut, spisovatel, scénárista a bývalý politický vězeň Jiří Stránský. ⚜️ Jíra byl nejen vzorem čestného člověka, co se neohýbá před ničím a nikým, ale také naším vekým přítelem. Obdivovali jsme jeho věčný optimismum. Jsi naší velkou inspirací, bratře!

Zavzpomínat na bratra Jíru můžete poslechem jeho povídání ze semináře ELŠ z roku 2014 níže.

Zdroj obrázky v záhlaví: pametnaroda.cz

Přidáno před

Galerie: Návštěva Anglie 2. až 6. května 2019

Nejen skauti z ELŠ se vydali 2. – 6. 5. 2019 uctít památku padlých československých letců RAF do anglického Brookwoodu. Návštěvu Anglie zdokumentovala ve fotkách níže Anna Ročňová.

Fotografie z ceremoniálu v Brookwoodu pak nalezanete v příspěvku Uctění památky československých letců RAF v Británii.

Pátek 3. 5. 2019

  • Prohlídka ambasády České republiky v Londýně
  • Pietní akt u pamětní plakety československých letců na vnitřní zdi Westminster Abbey
  • Komentovaná prohlídka Westminster Abbey

Sobota 4. 5. 2019

  • Návštěva Gilwell Parku
  • Návštěva Imperial War Museum

Neděle 5. 5. 2019

  • Mše svatá ve Wimbledonu (Sacred Heart Wimbledon)
  • Ceremoniál k připomenutí konce 2. světové války u Československého památníku v Brookwoodu
  • Noční prohlídka Londýna

Přidáno před

ELŠ uctila v Británii památku československých letců RAF

Skupina českých skautů pod vedením instruktorů ELŠ v neděli 5. května odpoledne uctila památku československých letců při pietním aktu na vojenském hřbitově v Brookwoodu nedaleko Londýna. Vzpomínkové akce pořádané u příležitosti výročí konce 2. světové války se účastnili také zástupci české a slovenské ambasády, představitelé polské, britské, australské a americké armády a mladí kadeti RAF. Samotní veteráni, kteří v Británii po válce zůstali, už nežijí, piety se zúčastnily jejich rodiny.

Ceremoniál se koná pravidelně dvakrát ročně ve spolupráci s britskou asociací Memorial Association for Free Czeschoslovak Veterans. Květnová pieta souvisí s oslavou konce druhé světové války, říjnová s výročím vzniku Československa. Příští rok uplyne od konce války 75 let a organizátoři při té příležitosti plánují akci většího rozsahu.

 „Snažíme se zvyšovat povědomí o tom, co nám naši předkové vybojovali, protože lidé zapomínají a mladá generace často neví, o co se jich pradědečkové zasloužili,“ vysvětluje zástupce českého velvyslance v Británii Jan Brunner. „Čas od času na ceremonii zavítá i delegace z Čech, nicméně akce zůstává v režii české a slovenské ambasády v Londýně,“ doplňuje Brunner.

„Sám jsem se vzpomínkového setkání zúčastnil již po čtvrté a jako učitel se sem snažím dostat hlavně děti z naší školy. O dějinných milnících si spolu potom povídáme,“ říká Štěpán Hobza, který učí na Czech School Berkshire v Londýně. Se svou dcerou Matyldou, která navštěvuje podobnou československou školu Okénko, přišla také paní Dáša Craft. V Londýně žije již 17 let ale stále se cítí být více Češkou. Matylda chodí do české školy jednou týdně, kde se učí jazyk i historii svých předků. Kromě tématu 2. světové války ji inspiruje např. i odkaz Karla IV., o kterém se učí nyní.

To, že je důležité nedávnou historii připomínat hlavně mladým, zmiňuje také Gerry Manolas, předsedkyně Memorial Assiciation for Free Czechoslovak Veterans. „Je potřeba jim zprostředkovat, že veteráni bojovali nejen za svobodu a mír, ale také za respekt k druhým lidem. Důležité je stát si za svým názorem, ale také respektovat názor druhých. Je nutné si připomínat, že to, co teď máme, není samozřejmostí,“ říká Manolas. 

Její dědeček Bohuslav Šulc, mimochodem rovněž skaut, je jako veterán také pohřbený na hřibově v Brookwoodu. O hrdinské minulosti svého předka se ale dozvěděla až v 21 letech po jeho smrti, když se o jeho válečných zkušenostech v rodině s začalo mluvit více. Gerry Manolas nalezla dědečkův deník a postupně se začala o příběh československých letců zajímat.

Podle jejího názoru ale příběhy letců znají Britové více než Češi a Slováci, protože představitelé komunistického režimu jejich roli ututlávali a letce často pronásledovali. Asociace, které Gerry Manolas předsedá se snaží tyto příběhy pomáhat odkrývat. „Česká a slovenská ambasáda nás velice podporují, i finančními granty. Mladým lidem z České republiky a ze Slovenska bych ráda vzkázala, že je velice důležité poznat svou historii a hledat pravdu. Hledejte pravdu – a začněte tím, že se zeptáte své rodiny, co dělala za války,“ vzkazuje Gerry Manolas. 

„Myslíme si, že je dobré připomenout si oběť, kterou museli letci položit k obraně jejich vlasti a demokracie. O pietní akci jsme se dozvěděli díky knězi Vojtěchu Eliášovi, který sloužil ve Wimbledonské farnosti “ vysvětluje Martin Pavliš z Ekumenické lesní školy, jehož skautská přezdívka je Krokodýl. Skauti, si účasti na ceremoniálu velice váží a plánují se ho účastnit i v budoucnosti.

Českoslovenští letci si získali mezi Briti úctu také tím, že odešli do cizí země a opustili své rodiny o nichž neměli během války žádné zprávy. Možná proto bojovali mnohem usilovněji a v RAF patřili společně s Poláky mezi elitu. V RAF bylo 1602 československých příslušníků letectva, včetně pozemního personálu. Po válce jich v Británii zůstalo 211. Status účastníka bitvy o Británii získalo 89 československých stíhačů. 

Autoři: Rudolf Požár — Netopýr, Anežka Jakubcová

Přidáno před

Z novin: Pietní akt v Brookwoodu 5. května 2019

V neděli 5. května 2019 jsme se na vojenském hřbitově v Brookwoodu ve Velké Británii zúčastnili pietní akce pořádané naší ambasádou a uctili památku československých letců bojujících v RAF. Níže přetiskujeme článek, který o naší návstěvě vyšel na webu Velvyslanectví České republiky v Londýně.

Zdroj: https://www.mzv.cz/london/cz/aktuality/pietni_akt_v_brookwoodu_5_kvetna_2019_1.html

V neděli 5. 5. 2019 uspořádala Memorial Association of Free Czechoslovak Veterans spolu s přidělenci obrany velvyslanectví ČR a SR u příležitosti 74. výročí ukončení 2. světové války ceremoniál na vojenském hřbitově v Brookwoodu.

Vzpomínkové události se zúčastnilo přibližně 100 osob. Představitelé obou velvyslanectví – zástupce českého velvyslance Jan Brunner, přidělenec obrany ČR plk. Jiří Niedoba a slovenský přidělenec obrany plk. Ján Goceliak, potomci a příbuzní válečných veteránů, zástupci krajanských spolků a asociací a všichni ti, kdo chtěli vzdát hold válečným hrdinům, kteří nasadili život za svobodu svého národa i celé Evropy.

Mezi čestné hosty mj. patřili starosta města Woking Graham Cundy, zástupci velvyslanectví USA, Polska a Austrálie a představitelé Britského královského letectva RAF z Wreathamu a Wokingu. Letos se zúčastnila také skupina českých skautů z Pardubic, kteří do Velké Británie přicestovali specielně kvůli této akci. Jejich aktivní účast dodala pietními aktu další zajímavý a důstojný rozměr.  

Slavnostní akt uváděla hlavní organizátorka paní Gerry Manolasová z Memorial Association of Free Czechoslovak Veterans. Zástupce velvyslance ČR a přidělenec obrany SR pronesli proslovy, děti s rodiči z české školy Okénko zazpívaly českou, slovenskou a britskou hymnu, dále následovalo kladení věnců a květin a děti také umisťovaly k jednotlivým hrobům dřevěné křížky na důkaz vzpomínky a díků. V druhé části čs. sekce hřbitova byla poté slavnostně odhalena nová informační deska. V závěru měli hosté možnost vyslechnout vyprávění potomků čs. účastníků bojů 2. sv. války a pohovořit mezi sebou u pohoštění, které přichystalo velvyslanectví ČR a SR.

Rádi bychom poděkovali všem organizátorům za skvěle připravenou akci a všem těm, kteří přijeli vzdát hold válečným hrdinům, na jejichž statečnost, obětavost a vlastenectví nikdy nezapomeneme.

Přidáno před

Z novin: Skauti z Chrudimska uctili památku válečných letců

V neděli 5. května 2019 jsme se na vojenském hřbitově v Brookwoodu ve Velké Británii zúčastnili pietní akce pořádané naší ambasádou a uctili památku československých letců bojujících v RAF. Níže přetiskujeme článek, který o naší návstěvě vyšel na webu Chrudimský.deník.cz.

Zdroj: https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/skauti-z-chrudimska-uctili-pamatku-valecnych-letcu-20190508.html

Skupina českých skautů ze Skutče, Krouny, Hlinska a dalších míst v neděli 5. května odpoledne uctila památku československých letců při pietním aktu na vojenském hřbitově v Brookwoodu nedaleko Londýna.

Z pietního aktu v Brookwoodu.

Vzpomínkové akce pořádané u příležitosti výročí konce 2. světové války se účastnili také zástupci české a slovenské ambasády, představitelé polské, britské, australské a americké armády a mladí kadeti RAF. Samotní veteráni, kteří v Británii po válce zůstali, už nežijí, piety se zúčastnily jejich rodiny.

„Snažíme se zvyšovat povědomí o tom, co nám naši předkové vybojovali, protože lidé zapomínají a mladá generace často neví, o co se jich pradědečkové zasloužili,“ vysvětlil zástupce českého velvyslance v Británii Jan Brunner.

„Sám jsem se vzpomínkového setkání zúčastnil již po čtvrté a jako učitel se sem snažím dostat hlavně děti z naší školy. O dějinných milnících si spolu potom povídáme,“ říká Štěpán Hobza, který učí na Czech School Berkshire v Londýně. Se svou dcerou Matyldou, která navštěvuje podobnou československou školu Okénko, přišla také paní Dáša Craft. V Londýně žije již 17 let ale stále se cítí být více Češkou. Matylda chodí do české školy jednou týdně, kde se učí jazyk i historii svých předků. Kromě tématu 2. světové války ji inspiruje např. i odkaz Karla IV., o kterém se učí nyní.

To, že je důležité nedávnou historii připomínat hlavně mladým, zmiňuje také Gerry Manolas, předsedkyně Memorial Assiciation for Free Czechoslovak Veterans. „Je potřeba jim zprostředkovat, že veteráni bojovali nejen za svobodu a mír, ale také za respekt k druhým lidem. Důležité je stát si za svým názorem, ale také respektovat názor druhých. Je nutné si připomínat, že to, co teď máme, není samozřejmostí,“ říká Manolas. Její dědeček Bohuslav Šulc, mimochodem rovněž skaut, je jako veterán také pohřbený na hřibově v Brookwoodu.

Podle jejího názoru ale příběhy letců znají Britové více než Češi a Slováci, protože představitelé komunistického režimu jejich roli ututlávali a letce často pronásledovali. Asociace, které Gerry Manolas předsedá se snaží tyto příběhy pomáhat odkrývat. „Česká a slovenská ambasáda nás velice podporují, i finančními granty. Mladým lidem z České republiky a ze Slovenska bych ráda vzkázala, že je velice důležité poznat svou historii a hledat pravdu. Hledejte pravdu – a začněte tím, že se zeptáte své rodiny, co dělala za války,“ vzkazuje Gerry Manolas.

„Myslíme si, že je dobré připomenout si oběť, kterou museli letci položit k obraně jejich vlasti a demokracie. O pietní akci jsme se dozvěděli díky knězi Vojtěchu Eliášovi, který sloužil ve Wimbledonské farnosti “ vysvětluje Martin Pavliš z Ekumenické lesní školy, jehož skautská přezdívka je Krokodýl. Skauti, si účasti na ceremoniálu velice váží a plánují se ho účastnit i v budoucnosti.

Přidáno před