Nikdo z nás neví, jak Orko tuto kapitolu pojmenuje, tak to ber laskavý čtenáři, jako pokus, jak by mohla být nazvána, případně to vem do svých rukou a sám přemýšlej nad textem a jeho názvem.
Pade
Nechtěj být politologem. Ani sociologem. Ani historikem. Ani životopiscem. Historik zkoumá dějiny a zdůvodňuje, proč to dnes vypadá tak jak to vypadá a vysvětluje, že přítomnost vychází z minulosti, stojí na minulosti a vyrůstá z minulosti, a proto to dnes je všechno tak, jak je. A když Ty, čtenáři, nebo já, nebo spolu, nebo nás bude víc, konečně vstaneme a obrátíme Evropu a vdechneme ji nový plamen, pak historik okamžitě přispěchá s vysvětlením, proč se tak muselo stát zrovna nyní a proč vlastně všechno to, co jsme se někde intimně osamoceni v noci horách rozhodli udělat, má vlastně už dávno své základy a inspirační zdroje v minulosti a že to vlastně vůbec nebylo překvapivé a že to z logiky dějin nastat muselo. Sociolog zaznamená změnu názorů společnosti v statisticky dobře podložených průzkumech a ohlásí, o kolik se společnost proměnila a navrhne několik hypotéz, které zdůvodní novou situaci. I politolog uvede několik argumentů, proč se nálada společnosti změnila; elektorát už byl unaven stereotypem a volil změnu. Religionista ohlásí zvýšený zájem o náboženství a podá sofistikovaná vysvětlení, proč tomu tak je a bude mluvit o dlouhých periodách obrody a úpadku víry v různých společnostech, a že teď nutně nastalo to období obrody, sinusoida nyní míří vzhůru. A jen my dva, nebo nás bude víc, budeme vědět, že za tím vším, stálo naše rozhodnutí, plamen, který jsme v sobě nechali vzplanout a kterým jsme zapálili svět. Pak přijdou životopisci, a kdo ví, svatopisci, a budou o nás psát knihy, fotografovat rodný dům, vyhrabávat z archívů fotografie rodičů a sourozenců a budou vyvozovat, proč to naše rodinné prostředí nás předurčilo k tomu, že jsme dokázali, co jsme dokázali. Vůbec je přitom nenapadne, že náš rodný dům je stejně banální jako ten jejich, že naši rodiče a naše základní škola a další školy jsou stejně obyčejné jako školy všech ostatních, že jsme měli stejné dětství ve stejných panelácích na stejných sídlištích jako všichni.
Nechtěj být politologem. Ani sociologem. Ani historikem. Ani životopiscem. A ani svatopiscem. To je všechno mračno ryb lodivodů, co následují žraloka. Ty pluj světem, modli se, tvoř dějiny, a nechej novináře s fotoaparáty, ať vlají za Tebou a zdůvodňují, objasňují a vysvětlují veřejnosti, proč to vůbec a v žádném případě nemohlo být dějinně jinak, než že jsi povstal právě Ty a právě na tomto místě a v tomto letopočtu. A nech je dokonce dovozovat, že už to vlastně dávno předpovídali a věděli, že to přijde, jen je tehdy nikdo neposlouchal, takže je vlastně Tvůj příchod nepřekvapil a budou vlastně i naznačovat, že Tvůj příchod byla jakási dějinná nutnost a že nemáš svobodnou vůli, protože jsi udělal, co jsi udělat musel a co Ti bylo určeno – kým, záleží na vkusu novináře. Nech je být. Můžeš se trochu usmívat. Žvanilů kolem bude vždycky dost. Ty vstaň a dej věci do pohybu. Pluj svým směrem a oni Tě budou jak vlající kometa následovat, cvakat fotoaparáty a psát si ty svoje eseje.
Orko