Haltýř
Adventu je nakrátko, jak říká klasická Erbenova balada. Myšlenka na blížící se Vánoce nás nejčastěji vede k tradici. Rozpomínáme se na líbeznost koled, chystáme oddílová posezení s nadílkou, přemýšlíme o tradičních ozdobách snad i o starobylých zvykoslovných předmětech a obyčejích.
Ne, nechci vás nabádat k půlnoční věštbě z hlubiny zamrzlého jezera. Své skautské sekyrky nemusíte kvůli pověře tupit na ledové tříšti. Ani k tiché lesní studánce vás nelákám o půlnoci Štědrého dne, abyste tam viděli svou budoucnost. Neříkám, že by taková vycházka nemohla být krásná, jen tuším, že byste viděli nejvýše odlesk třpytících se hvězdiček.
Půjdeme spolu k starobylé studánce v roubené chaloupce, dobře zamčené těžkým visacím zámkem na kované petici. V provozu už asi žádnou takovou neuvidíte, ale ve skanzenech horských oblastí je ukazují a na rozdíl od dávných hospodářů je nezamykají před náhodným příchozím.
Uhodli jste, v předvánočním čase půjdeme do haltýře. U nás na Vysočině bývaly na mokré louce s prameništěm u každého většího statku. Vyhloubené prameniště čistě vyroubené kameny a opatřené plochými kameny v různé hloubce, to je skvost primitivní vodní lednice. Už tu nevoní chladící se Tomášková omáčka – starobylý kompot ze sušeného ovoce zahuštěného strouhaným perníkem. Nechladí se tu veliké krajáče s mlékem a menší s nasbíranou smetanou pro stloukání másla, nezahlédneme tu v mělké a prokysličené vodě kapříka pro slavnostní hostinu. Zbyla vzpomínka a pohled na užitečnost vody, možná i inspirace pro budoucí táboření.
Kovaná těžká petlice uzamykala ty poklady chudých horáků, ale nedokázala uzamknout vodu. Ta se prodírala podezdívkou z naskládaného kamení a v mrazivé zimě vytvářela tmavý ostrůvek podmáčené země s čepicí haltýře nad temnými trámy roubenky. A tak ta zvláštní stavbička stojí uprostřed zimy jako strážkyně tajemství, jen ty zvědavé stroužky vody cosi prozrazují o jejím vnitřku.
Budou Vánoce, čas tajemství, čas obdarovávající lásky, čas blízkosti lidských srdcí. Sluší se od haltýře na palouku Vysočiny něco popřát.
Přeji Ti klid. Jako v klidu haltýře se oddělovalo mléko od lehčí, tučnější a výživnější smetany, tak nech v klidu zrát svá novoroční předsevzetí.
Přeji Ti užitečnost. Jako v hrncích na smetanu to lepší z mléka čekalo na vyšší užitečnost ve zpracování na máslo a podmáslí, tak užitečně vnímej své role ve skautském společenství. Vždyť nemůže být každý hrudkou másla, často je užitečnější doušek léčivého podmáslí.
Přeji Ti pohodu a odpočinek, který sliboval dávným horákům ten sladký pokrm pro vánoční stůl, vařený a chlazený s tak úžasným předstihem jen proto, aby byl ještě chutnější a sladší, až se rozleží. Odjakživa z něho netrpělivci ulizovali a žádnému se nic zlého nestalo, zkus je napodobit a dopřávej si v těch posledních dnech roku drobné sladké zážitky jako odměnu za svou službu skautskému společenství.
Po stružce od haltýře posílám svá přání potokům, řekám i vzdáleným mořím. Šťastnou plavbu posvátným vánočním časem.
Petr Hájek – Balú, ŘSV