Miloš Blažek – skautským jménem Merkur

Narodil se 7. května 1926 v Praze.  Koncem 2. světové války byl totálně nasazený, maturoval v roce 1946.

V r. 1936 se stal členem skautské organizace ministrantů Legio Angelica, vedené proslulým emauzským benediktinem P. Metodějem Klementem OSB  a v r. 1938 složil skautský slib. V roce 1940 byl však Junák zakázán. V době Pražského povstání r.1945 se zapojil do charitativní činnosti – mj. se staral o vyhladovělé vězně z koncentračních táborů.

Krátce po osvobození od nacismu založil skautský oddíl. Po nástupu komunismu v únoru 1948 chtěli komunisté přeměnit skautské hnutí na svoji komunistickou organizaci. Proto odmítl svůj oddíl registrovat a scházeli se tajně.

V roce 1950 dokončil studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor dějepis – zeměpis s učitelskou aprobací pro střední školy. Od 1.9. 1950 začal učit na střední škole v Praze a vytvořil tam „vlastivědný kroužek“ vedený ve skautském duchu.

V roce 1957 se Miloš Blažek oženil v kostele sv. Vojtěcha v Praze s manželkou Věrou.

Na začátku ledna 1959 byl zatčen za vedení „vlastivědného kroužku“, odvezen do vyšetřovací vazby, kde strávil několik měsíců. Soud se konal v květnu 1959 a Miloš Blažek byl odsouzen na 4,5 roku. Jako vězeň pracoval v kamenouhelných dolech, mezi spoluvězni bylo mnoho kněží a řeholníků. Věznění těžce dopadlo i na manželku a jejich roční dcerku. Manželka byla vyhozena ze zaměstnání a nikde neměli odvahu ji znovu přijmout. Řadu měsíců tak zůstala bez prostředků. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Na doporučení manželky si našel práci ve stavebnictví. Od té doby až do roku 2009, tj. do věku 83 let pracoval na plný úvazek ve stavebnictví jako dělník.

V době Pražského jara 1968 byl aktivní v křesťanském skautském středisku Maják a pracoval i jako instruktor lesních škol, sloužících k výchově skautských vůdců, zejména křesťanské lesní školy na Červeném Hrádku, které se zúčastnilo i mnoho kněží a bohoslovců. V době komunistické “normalizace”, tj. v letech 1970-1989 spolupracoval s několika oddíly vedenými jako turistické oddíly.

Po listopadu 1989, kdy byla opět obnovena činnost skautské organizace, pomáhal obnovit činnost střediska Maják a stává se aktivním členem Ústřední duchovní rady. Organizaci a vedení lesních škol věnoval veškerý volný čas. Při organizaci lesních škol prosazoval, aby se lesní školy neredukovaly jen na čistě praktické disciplíny bez duchovního rozměru.

Absolventy lesních škol je velmi respektován. Obdržel nejvyšší skautská vyznamenání. Tato vyznamenání jsou udělována zasloužilým skautům  za dlouholeté působení výchovné a motivační a příkladného skautského ducha.

Miloš Blažek za totality kvůli své aktivní víře zažil kromě vazby a věznění mnoho dalších pronásledování a příkoří. Snažil se předávat živou víru nejen v rodině, dětem, ale i ve svém okolí. Zapojil se také do podzemního života církve, mimo jiné roznášel “ilegální“ tiskoviny, knihy a opisy duchovní a církevní literatury, setkával se s pronásledovanými kněžími, apod.

Státní tajná bezpečnost jej několikrát předvolala na výslech, naposledy ještě 10. října 1989, tj. necelých 6 týdnů před začátkem „sametové revoluce“. V r. 2014 obdržel od ministra obrany dekret a odznak účastníka odboje a odporu proti komunismu (tzv. 3. odboj).

Miloš Blažek vždy patřil k velmi aktivním členům své farnosti, posledních cca 45 let farnosti sv. Františka z Assisi v Praze – Krči. Vedle časté služby lektorské a účasti na farních poutích, pro farnost mj. řadu let zajišťoval betlémské světlo a rovněž se pravidelně podílel na přípravě liturgických obřadů, různých farních akcí a zapojoval se i do oprav kostela. Dlouhá léta podle svých možností také finančně podporuje různé aktivity v Církvi a potřebné lidi.

Miloš Blažek má tři děti, dvě dcery, Moniku (nar. 1958) a Michaelu (nar. 1961) a syna Jiřího (1964). Monika vstoupila za totality tajně do kongregace Školských sester svatého Františka. V současnosti je představenou kláštera ve Slatiňanech. Michaela tajně vstoupila do kontemplativního řádu Klarisek–kapucínek již v roce 1982, tedy rovněž před pádem komunizmu. Po obnově řádu v r. 1990 žije v komunitě ve Šternberku, kde byla opakovaně zvolena představenou. Syn Jiří má 4 děti a přednáší jako docent na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Za jeho celoživotní křesťanské svědectví, za celoživotní snahu o výchovu dětí a mládeže a také dospělých v křesťanském duchu v rámci skautského hnutí, za utrpěná pronásledování za tuto činnost a také za dobrou výchovu ve vlastní rodině, která přivedla obě dcery do řeholních společenství, prosím o jeho papežské vyznamenání – jmenování rytířem Řádu svatého Řehoře.

Mons. František Radkovský, emeritní biskup plzeňský, 
duchovní rádce kmene dospělých Junáka – českého skauta