O druhém lednovém víkendu se v pražském Salesiánském divadle sešly více než tři stovky lidí z celé republiky. Mezi nimi většinu tvořili členové Junáka, ale nechyběli ani zástupci dalších skautských organizací včetně zahraničních či neskautská veřejnost. Protože si letos připomínáme významné výročí 100 let od vzniku republiky, celým seminářem prostupovalo téma vlastenectví.
V pátek, po recitálu Ládise Heryána, setkali jsme se v kruhu ELŠ a bratr Pade s týmem lesní školy představil plány na letošní rok, do kterých patří mimo jiné semináře ve Skutči 24. února a v Brně 10. března a samozřejmě také letní běh a dva podzimní víkendy lesní školy, jejíž přípravy jsou v plném proudu. V sobotu na úvod promluvil skutečský děkan Jan Linhart a po něm vystoupil tradiční a žádaný host semináře Marek Orko Vácha, jehož slova jsou vždy velkou inspirací. Pro Erika Taberyho byla naopak účast na našem semináři novou zkušeností, přítomné ale dokázal bez problémů zaujmout. Po počátečním ostychu obecenstva se do diskuse s respektovaným novinářem chtělo zapojit tolik lidí, že se nakonec ani na všechny nedostalo. Bratr Erik pospíchal zpět do redakce, kde měl své neodkladné povinnosti. O to více jsme mu vděční, že si na nás našel chvilku v exponovaném čase prvního kola prezidentské volby.
Po obědě pohovořil přední český mediální teoretik Jan Jirák o emocionalizaci prožitku vlastenectví v médiích. Téma to nebylo jednoduché, ale velmi zajímavé. Profesor Jirák s sebou navíc přinesl filmové ukázky dokreslující ucelenější obraz dějin mediálního zobrazování národovectví, které bylo z dnešního pohledu někdy úsměvné. V odlehčeném a přátelském duchu se nesl rozhovor bratra Padeho s Romanem Horkým. Frontman skupiny Kamelot povídání prokládal zpěvem a hrou na kytaru, což byl neobyčejný kulturní zážitek. Sobotní večer nabídl portrét spisovatele, scenáristy, skauta a politického vězně Jiřího Stránského v dokumentárním filmu Břetislava Rychlíka Skautské desatero Jíry Stránského. Promítání v suterénu divadla se plynule proměnilo v milé setkání s hlavním protagonistou, který je inspirující osobností nejen s vysokým morálním kreditem, ale i osvěžujícím smyslem pro humor.
Po nedělní mši svaté celebrované emeritním biskupem plzeňským Františkem Radkovským vystoupil se svým příspěvkem bosý karmelitán a kněz od Pražského Jezulátka Petr Glogar. Jeho slova nám dala podnět k zamyšlení nad bohatstvím i problémy, které se přenášejí z generace na generaci v našich rodinách. Druhým nedělním a tedy i posledním hostem semináře byl Petr Manoušek. Jeho neobvyklé povolání zvonaře a životní příběh bohatý na úspěchy i ústrky zaujal některé účastníky natolik, že pana Manouška po skončení semináře obklopili a ještě dlouho s ním rozmlouvali.
Jak jsem již zmínil, v době semináře se konalo první kolo prezidentské volby. Zaznamenali jsme, že velká část účastníků si vyřídila voličské průkazy a v nedaleké volební místnosti odevzdala hlas pro svého favorita. Pokud jste byli mezi nimi, patří vám za to velký dík. Přestože ke změně hradního pána, v kterou mnozí z nás doufali, nakonec nedošlo, neztrácejme zájem o věci veřejné. Mějme naději, že zachovávání skautských ideálů, obhajoba demokratických hodnot a každodenní jednání v mezích obyčejné lidské slušnosti s respektem k odlišným názorům mají ve společnosti stále své místo, a aktivně usilujme o to, aby to tak zůstalo.
Poděkování za přípravu a realizaci letošního úspěšného ročníku semináře patří celému organizačnímu týmu a Skautskému institutu, který nám poskytl nejen záštitu, ale i pomoc a podporu. Těšíme se na další shledání, když ne dříve, tak na příštím pražském semináři Ekumenické lesní školy v lednu 2019.
Azor