Když spolu třicet chlapů prožije deset dní uprostřed lesů na Vysočině, zanechá to v nich hlubokou stopu. Jinak tomu nebylo ani letos, kdy nás po návratu z naší Ekumenické lesní školy stále ještě neopustil pocit, že jsme zažili něco mimořádného.
Začali jsme zostra. Hned po krátkém seznámení jsme se pobavili o pouti, na kterou se společně i každý zvlášť vydáváme, o pouti lesoškoláků. Podívali jsme se se symbolikou Ekumenické lesní školy a zahájili tradičním rituálem, jehož kořeny pochází až ze samotného Gilwellu.
Při tak významném až ikonickém letopočtu, jako je rok 2018, nemohla mít Ekumenické lesní škola jiné téma než občanství a vlast. I z toho důvodu jsme začali pouť letní Vysočinou v naší oblíbené vesnici názvem Pohleď. Není jo jen tak ledajaká vesnička. Stojí zde skansen statku ze 16. století a místní rychtář je významným podporovatelem habsburské monarchie. A tak jsme během prvních dnů, intenzivního seznamování asi třiceti účastníků a instruktorů, mohli meditovat nad osobou Tomáše G. Masaryka pod bustou Františka Josefa I. Toto nezvyklé prostředí nám pomohlo se nad blížícím se výročím zamyslet opět z jiného úhlu pohledu.
I když je symbolika důležitou součástí celé akce, pouť nebyla jen symbolem. Po dnech v Pohledi jsme se v parném dni vydali na cestu. Cestu ne příliš dlouhou, přesto povznášející ducha. Cestu do Orlovské hájenky, kolébky českého skautingu.
Po přechodu skrze lesy Vysočiny nabral letní běh nové obrátky. Byl to týden intenzivně naplněný otevřenými diskuzemi na všemožná témata. A to i “ne skautská” jako jsou třeba rizika umělé inteligence, či eugenika. Přijížděli zajímaví hosté. Stanislav Balík – Ježek nám zapáleně vykládal o mnohdy zapomenutých pokladech skautské výchovy. Hrabě Tomáš Czernin představil život šlechty za republiky a svůj pohled šlechtice na občanství a občanské povinnosti. Zdeněk Papoušek povídal o zakládání skautského parlamentního oddílu a náročnosti prosazování zákonů. A v neposlední řadě nás několikrát přijel navštívit i bratr Balú, který si s námi udělal překrásnou procházku okolní přírodou, jak je mu vlastní.
Celý týden se často točil okolo osmičkových výročí a života v uplynulých 100 letech. Pamětníci líčili vše o událostech okolo roku 1968. Bratr Bivoj krátce povyprávěl o svém životě a o komunismu. Protože bratru Merkurovi zdravotní stav nedovolil přijet osobně, potkali jsme se s ním alespoň skrze záznamy a poslali jsme mu pohled. A na co pamětníci nestačili, doplnil svým referátem bratr Vlk, jakožto zkušený historik.
Zažili jsme toho ale mnohem více. Zkusili jsme hru přímo od A.B.Svojsíka, zchladili jsme vyčerpaná těla v lipnickém lomu, poslouchali jsme hudbu a literaturu našich významných umělců, postavili jsme si vlastní kapli a byli jsme svědky skautského slibu bratrů Jana a Jiřího. Mohl bych toho vyjmenovat mnohem více, ale ne vše se dá popsat. Spousta z toho se musí zažít. Však víš, o čem mluvím. A pokud nevíš, pojď s námi za dva roky. Rádi tě uvidíme.
Tak na shledanou v Londýně nebo ve Žďáru nad Sázavou!
Bratr Kuře