Tak nám začíná advent. Počasí se teprve chystá, jen pár vloček po sv. Martinu připomnělo, že předěl zimy a podzimu je skutečně tady. Začít tradičně, slušelo by se psát o rozsvícení první adventní svíce. Prožíváme ale sto let od vzniku republiky a bude dobré se na advent 1918 podívat trochu z této perspektivy.

Advent znamená příchod, ještě přesněji očekávání příchodu. Viděno ještě užší optikou, tedy radostné očekávání příchodu Spasitele Ježíše Krista. Před těmi sto lety bylo těch očekávání mnohem, mnohem víc a všechna byla spojena s nadějí, nebo dokonce s jistou radostí: „On se z té strašné války vrátí.“ Toužebně se očekávalo, že se zlepší zásobování, byť nová úroda byla v nedohlednu. Hrozivá inflace obcházela středem Evropy a nová republika se jí vyhnula jen tak tak za cenu úsporných opatření.

Byl tu a zůstal tu svobodný, demokratický národní stát. Zkusme si ještě jednou na sklonku roku, kdy se zrodil, oživit a připomenout tyto základní zkušenosti. Dobře se mohou spojovat s leskem ozdob, s vyhledáváním dárků, s tichými plameny adventních světel. A rozsviťme aspoň jedno i za naši organizaci, jejíž rozvoj a úspěchy jsou s demokracií předválečného Československa i s existencí moderního českého státu neodlučně spojeny, mimo jiné vazbou tradice.

Krásný adventní čas!

Balú